STARLIFE

Dovolujeme si Vám touto cestou sdělit malý postřeh k produktům:

• IMMUNE GUMMY STAR #6881
• MULTIVITAMIN GUMMY STAR #6840
• VITAMIN C GUMMY STAR #6833

I když nejsou vedra, i když je do balení vložen vysoušecí sáček pohlcující vodní vlhkost, i když jsou produkty přepravovány v klimatizovaném kontejneru, může se vám někdy stát, že obsah produktu bude vypadat jako jedna želatinová koulička. Není však tomu tak, jen ty jednotlivé postavičky (medvídek, kočička) jsou k sobě jemně přitisknuty. Jdou od sebe odlepit bez ztráty svého tvaru, postačí k tomu prst, lžička, někdy i samotné zatřepání dózičkou.

Mladší sestra vynikající sprinterky Nikol Bendové – Ester, bude od 1. 6. 2020 nejmladší členkou elitního týmu sportovců, které komplexně podporuje společnost STARLIFE!

„Je pracovitá, rychlá, se zodpovědným přístupem a má talent. Minulý rok měla smůlu v podobě svalového zranění, ale teď vše běží jak má, a myslím, že je velikým příslibem naší atletiky. Stejně jako Nikol, i Ester trénuje pod Mirkem Záhořákem, což je pro mě jistota v kvalitě. S Mirkem jsme si řekli, jakým směrem jít dál a na co se zaměřit, a věřím, že Ester nám bude dělat radost, neboť má výhodu i v podpoře celé rodiny, která atletikou žije,“ říká majitel STARLIFE Robert Změlík.

„Myslím, že jsme v péči o naše členy STARLIFE Sport Týmu udělali mnoho práce a že jim věnujeme maximální péči. Tým je nyní generačně vhodně poskládaný, kdy v něm dominují jak tradiční největší hvězdy a vzory pro všechny sportovce Zuzka Hejnová, Tomáš Staněk nebo Pavel Maslák, poté mladší generace výborných atletů, třeba v podobě Nikol Bendové, Báry Hůlkové a pak i ta nejmladší generace zastoupená Jakubem Davidíkem a právě Ester Bendovou. Zakládáme si na kvalitním komplexním servisu, tedy naším cílem není kvantita, ale kvalita. Jak sportovní, tak lidská. Prostě musíme si vzájemně rozumět. Mám třeba velikou radost, jak se uzdravila ze zlomeniny nártu ostravská Jana Slaninová, která je také povahou a svým přístupem vzorem pro nejmladší generaci, a tak bych mohl pokračovat,“ dodal Robert Změlík na závěr.

Tomáše Staňka k atletice přivedl bratr vícebojař. A i když on skončil, Tomáš pokračoval dál. „Věděl jsem, že běhat nechci, to se mi nelíbí,“ vzpomíná na začátky. „Lákala mě technika. Přijde mi to zajímavější.“ Kladivo brzy opustil, tahat jej za sebou ho nebavilo – ale dlouho si ke kouli držel také oštěp a disk. Možná mohla mít i skupina Jana Železného dalšího borce světové úrovně, ovšem Staněk má jasno: „V kouli se můj talent našel nejvíc. Rozhodně nelituji.“ Sportovní osud chtěl mít každopádně jen ve své ruce. „Kolektiv mě odrazoval,“ říká. „Štvalo by mě, že bych něco mohl pokazit já týmu, nebo naopak někdo jiný znehodnotil můj výkon. V kolektivních sportech není vidět umění jednotlivce.“ Proto klidně podstoupí i gargantuovskou dřinu v posilovně. „Samozřejmě, že mě to baví. Nebavit mě to, neházel bych tak daleko,“ uvědomuje si. „S tím je dřina spojená. Zadarmo není nic.“

„Jinak makáme pořád, jak se jen dá. Naštěstí nás vládní nařízení nijak vážně neomezila, takže forma jde vzhůru a já se jen těším, až se ukážu 1. 6. 2020 od 18 hodin na Kladně“, dodává usměvavá koulařská hvězda.

Sympatická Míša nejprve jezdila na kole a plavala, ale pak se začala věnovat atletice. Nejprve dělala sedmiboj, ale zůstala u skoků do výšky. V roce 2017 odmaturovala na Gymnáziu Mojmírovo náměstí v Brně. Ve studiu pokračuje na Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy.

Míšo, jak probíhá další fáze tvé přípravy v této zcela zvláštní době?
„Moje příprava pokračuje stejně, jako bychom se připravovali na závody! Po předchozím zranění se musím dostat zpět do techniky, proto zařazujeme v tréninku hodně odrazových cvičení a samotnou techniku, jak je vidět na fotografiích. Pořád žijeme v naději, že se nějaké závody uskuteční! Stále je však naším hlavním cílem se co nejlépe připravit na následující sezónu, která bude nabitá závody.“

„Když jsem měl poprvé oštěp v ruce, nepřehodil jsem ani velké vápno,“ vzpomínal v roce 2009 pro časopis Atletika s úsměvem Petr Frydrych. Atlet, jenž nemá klasické sportovní kořeny, jeho otec se věnoval střelbě. Petr se i přes počáteční nezdar do zmíněného atletického náčiní zamiloval, s dřevěnými oštěpy strávil na louce na chatě nejedny letní prázdniny. „Vždycky jsem se pak zlepšil aspoň o sedm metrů,“ tvrdí Frydrych.

Jak se Petře připravuješ v současných omezených podmínkách a možnostech?
„Jsem rád, že můžeme zase naplno trénovat na Dukle. Po předčasném příjezdu z JAR a karanténě se do toho zase pomalu dostáváme a bylo co dohánět, ale věříme, že na červnové závody budeme připraveni, a jsme rádi, že se v současné situaci vůbec nějaké konají.“